Tatův Svět - Táta konzultant v IT

Vysvětlit mým dcerám, co dělám pro obživu, nebo vlastně komukoliv je těžké. Oficiální název mé pracovní pozice je konzultant v IT. Když se mě někdo zeptá, kde pracuju a já odpovím, že pracuju v IT, tak všichni souhlasně zamručí. A když to někoho zajímá víc, tak se zeptá ještě jednou, co to vlastně přesně dělám? No a to je právě to složité. Protože dělám skoro všechno. Od komunikaci se zákazníkem, kalkulace, návrhu aplikací, oprava aplikaci, jejich údržba. Občas něco málo programuju i vyvíjím a taky implementuju, nebo testuju. Teď to někomu vysvětlete nebo to vysvětlete mým dětem. Myslím, že ani polovina lidí, kteří to čte nepochopila, co vlastně dělám za práci. A většina, kterým řeknu, co dělám to nechápe.

Jiní tatínkové, kteří jsou třeba policisté, zedníci nebo obchodníci, tak to mají jednoduché. Řeknou svým dětem, že zatýkají zločince, staví domy a nebo prodávají věci. Přemýšlel jsem, že než děti vyrostou, aby to pochopily, tak jim budu říkat, že jsem tajný agent, nebo superhrdina. Myslím, že by mi to zbaštily. Nevím, ale jak bych to vysvětloval pak ve škole, až se dětí budou ptát. Nechtěl jsem, abych musel řešit takovou tu scénu, kdy moje malá holčička se hádá s paní učitelkou, že její táta je součástí Avangers, nebo M.I.B.

Občas se stane a teď v době, kdy byly doma, tak to bylo častěji, mohl jsem jim ukázat, co dělám. Měl jsem otevřenou rozpracovanou aplikaci pro zákazníka a Klárka přišla s tím, že potřebuje najít nějakého smajlíka.

„Koukej!“, zadal jsem kód do aplikace a dal zobrazit a zobrazil se smajlík.

„Jé, jak jsi to udělal?“

„Víš, ty smajlíky, co máš třeba v telefonu,“ vzal jsem její telefon a našel jí toho smajlíka, co potřebovávala, „musel někdo naprogramovat a to jsou ty znaky tady.“

„Lili, táta vyrábí smajlíky do telefonu. Hustý!“, zmizela s nadšením za ségrou.

Zase špatně a vlastně jsem jí nic nevysvětlil, co dělám. Ale na efekt dobrý.

Šli jsem s Lilinkou odněkud domu a otvírali jsem dveře od domu.

„Adélky táta staví domy!“ začala najednou a ze široka, „Co vlastně děláš ty?“

„Miláčku, já toho dělám hodně!“, usmál jsem se a měl jsem radost, že se zajímá, „Teď třeba dělám jednu aplikaci na internet. Podobnou těm, které používáš na tabletu jako TitTok nebo Pinterest, které používáš.“

„Tatí, takže ty jsi vymyslel internet?“, vystřelila otázku.

„Ne miláčku,“ kleknul jde si k ní,“ já jsem internet nevymyslel! To bychom nebydleli v paneláku.“

Jen na vysvětlenou moje děti si odmalička myslí, že internet je YouTube. To byla první aplikace, kterou uměly používat. A když chtěly internet znamenalo to YouTube. YouTube byl synchronizován s mým účtem, takže jakmile ho začali používat, tak se můj krásný technologický a intelektuální YouTube kanál přebarvil do růžové a najednou byl plný princezen, medvídků a zpívání s Babysharkem a jinými.

Byli jsem s kamarády po Vánocích na kávě a já jsem jim vyprávěl historku o tom, že jsem se snažil Lilince vysvětlit, co dělám a že ona si myslela, že jsem vymyslel internet. Klárka to doplnila: „Je pravda, že já jsem si taky myslela, že YouTube je internet, ale Lilča si dodneška myslí, že YouTube je internet. „

Lilinka se nedala a hned nám to všem vysvětlila s vyřídilkou sobě vlastní: „A proč bych si to nemyslela? YouTube je internet a táta ho vymyslel! Táta tam mám fotku!“

„Lili, jak fotku? Kde fotku?“

„No máš tam fotku!“ zamávala do kamsi do pravého rohu.

A mě to došlo a všem. V pravého rohu, v kruhu mám profilový obrázek s mojí fotkou a protože mají YouTube synchronizovaný s mým účtem, tak si Lilinka myslela, že jsem to vymyslel. Kouzelné. Sice moje holky nevědí úplně, co dělám, ale mají ve mě důvěru, že to vymýšlím. Stačí k tomu moje foto jako důkaz.