BIO gumičky – Gumičky pro hladové

Začalo nám období závodů. A to je čas, který ode mě jako od táty a vlastně od celé rodiny vyžaduje podporu. Celkový support. Moje holky dělají roztleskávačky a za celou dobu jsem vynechal jen jedno z jejich vystoupení. Dodneška mě to mrzí. Přijel jsem tam, ale holky jsem neviděl a ony mě neviděly na tribuně fandit. Sice jsem za to nemohl, byla zácpa. Dal jsem slib, že tam budu a nebyl. 

Hujerovi

Pokud mohu, jezdím s nimi na všechna vystoupení a snažím se všude být, abych jim fandil. Věřím, že to je pro ně důležité a že jim moje přítomnost na soutěžích dodává sílu a sebedůvěru. V mladí jsem hrál divadlo a moje rodina si nikdy nenechala ujít žádnou premiéru, kterou jsem hrál, ať už jsem hrál malou, nebo velkou roli. Všechny babičky, dědečkové, tetičky, strýčkové, bratranci a mamka vždy zabrali jednu řadu a přišli se podívat. Tehdy bych vám asi neřekl, že jsem byl rád, ale byl jsem, a to moc.

Podpora je důležitá

Holkám sice nechodí fandit celá řada naší rodiny jako mě, protože závody jsou po celé republice a bylo by to logisticky a finančně hodně náročné. Pokud jsou závody lokálně, tak se rodina sejde vždy. Podpora je důležitá. I děda chodil do svých 80 let holkám vždy fandit. Seděl vždy jako přikovaný a čekal, dokud jeho miláčkové neodcvičí.  

Po celé republice

Teď už jsou holky velké Cheerky a jezdí velké republikové soutěže po celé republice, tu Praha, tu Pardubice, tu Plzeň. A já to objíždím všechno s nimi. Ony autobusem s týmem tam. A já autem na místo zaujmout místo poslušného fanouška a podpory. Ještě štěstí, že většina soutěží je v Praze. Dokonce jedna soutěž/mistrovstí bude tento rok u nás v Teplicích. Poprvé. 

Něco to stojí

Každý rodič, jehož dítě dělá nějaký sport, tak to určitě zná. Pokud ho dělá několikátým rokem, tak přijdou soutěže a možnost srovnání. To samozřejmě vyžaduje ode mě jako od rodiče podporu a to znamená nejenom morální, ale hlavně finanční. Nebudu líčit, kolik to všechno stojí. Není to levný sport, ale kdybych měl kluky a dělaly by hokej, tak bych na tom byl hůř. Jde o to, co se všechno musí připravit a mít v potaz.

Jako pro regiment

Den před závodem děláte a balíte krabičky s jídlem jako pro celý regiment, aby měly holky co jíst. Samozřejmě děláte takové ty klasiky jako toasty a pečete šneky. Zabalíte celou tašku s ovocem nejenom pro svoje holky, ale i pro ostatní s týmu. Děláte to vy a dělají to tak i ostatní rodiče. Nakonec se polovina vrátí. 

Co jsem zapomněly?

Holky musí mít připravený dres, musí mít ty správné cheerové boty s bílou podrážkou, bílé ponožky, lak na vlasy, gumičky do vlasu, stejná týmová trička, stejné týmové mikiny a jídlo a pití na celý den. Tak a tohle je samozřejmě brnkačka, pokud děti nemáte ve střídavé péči. Pokud máte děti ve střídavé péči, tak si to vozíte pořád sem a tam. Hledáte týmovou mikinu, boty, dresy. Den před závodem holky zjistí, že nemají bílé ponožky a podobné věci. Samozřejmě, když se zeptáte týden před závody, zda mají vše, dostanete odpověď, že ano, a že všechno mají. Už jsou velké a je to jejich zodpovědnost.

Poslední závody

A tak před posledními závody, asi tři dny předem, obě přišly, že něco potřebují a že si to potřebují koupit – nějaký lak a gumičky. V duchu jsem si říkal, jak je skvělé, že už přijdou samy včas a že snad už v den odjezdu, nebo nedej bože na závodech, nebudu muset řešit, že něco nemají. A tak to bylo minulý rok. Pořád něco neměly. 

Bio gumičky

Vyrazili jsme tedy do obchodu po laky a gumičky, aby holky měly vše připravené na poslední závody. Zajeli jsme do DM. Holky se rozběhly po krámě. Tam, kde já se ztrácím a propadám zoufalství, protože nemůžu najít ani pánský sprchový gel, tak ony jsou v jednom živlu. Našel jsem Lilinku u gumiček. Koukala na stojan a snažila se sundat černé gumičky. Byly pro ni příliš vysoko. 

„Chceš je sundat?“

„Ano, prosím!“ vytahovala se nahoru. 

„A chceš černé, nebo hnědé nebo bílé?“

„Černé!“

Kouknul jsem na černé a podal jsem jí několik druhů. Vybrala si a zbytek mi podala, abych je dal zpět. Když jsem je dával zpátky, tak jsem si všiml, že ty, co si vybrala, tak mají i BIO. Jen jsou o deset korun dražší. Trošku mě to zarazilo. BIO gumičky?

Vzal jsem je a ukázal Lilince: „Hele, BIO gumičky! Nevíš, proč vyrábějí BIO gumičky a k čemu je to dobré?“

Já se v těchto věcech nevyznám a moje holky mnohdy informace získávají z TikToků a Instagramů a tyhle věci ví. 

„No, to je jasné, proč BIO! Když budeš mít hlad, tak je můžeš sníst!“ pokrčila rameny a hodila po mně vážný pohled, že jsem nevěděl, jestli to myslí vážně, nebo si ze mě dělá srandu.

„Hmm, to dává smysl!“ usmál jsem se.

„No, když budeš mít hlad, tak si dáš gumičku,“ mrkla na mě laškovně.

Kupujte tedy raději ty BIO gumičky. V případě potřeby se dají sníst. Nikdy nevíte, kdy se vám to bude hodit.