-
Ten čas, kdy věřily moje děti v Ježíška je pryč…
„Tati, já vím, že Ježíšek neexistuje!“Tak to je přesně ta věta, které jsem se bál, že přijde. Ale mohla přijít daleko dříve. Nebo mohla přijít před Vánoci. To by bylo trošku nepříjemnější. Pravda, nebo lež o Ježíškovi, záleží jak se na to díváte, vydržela Lilince dlouhých osm let. Očekával jsem, že to přijde, ale i tak jsem na to nebyl…
-
S ochrankou do školy
Chvilku jsem se rozmýšlel, jestli tento příběh vydám před finální volbou prezidenta, nebo až po. Důvod proč jsme se nad tím zamýšlel je, že součástí příběhu je volební preference, jak moje, tak mých dětí. Nakonec jsem se rozhodl, že to pustím do světa teď, protože to krásně dokresluje to dění o kolo nás. Prezidentské volby jsou jenom trigger a spouštěč…
-
Dopis Benovi aneb za zkoušku nic nedáš
Kdyby to dopadlo, tak jak jsem si vysnil a naplánoval, tak bych vlastně o tom nemohl psát. Protože by to bylo tajemství a já dal slovo, že to nebudu dál šířit. Jelikož ne vždy vše dopadne, tak jak si vysníte, tak to můžu pustit ven a šířit to na vlnách internetu. Moje holčičky už na koncertu Mirai vyslovily přání, že…
-
Alžběta II. vládne v nebi s naším dědou
Minulý rok nás opustil děda. Já jsem si uvědomil, jak moc pro mě a pro moje holčičky znamenal. Jak velké prázdné místo po něm tady zůstalo. Z ní to jako klišé. Doopravdy si hodnotu těch slov neuvědomíte dokud s tím nemáte osobní zkušenost. V mém životě to byla to byla první velká ztráta a setkání se smrtí blízkého člověka. Pomoc Děda mi pomáhal…
-
Dělají popeláře i holky?
Chci, aby moje holčičky moje měli pocit, že mohou dělat cokoliv na světě, pokud tomu budou věnovat dostatečně času a píle a budou to opravdu chtít. Ten pocit, že pokud máte nějaký sen nebo si něco umanete, tak to můžete dokázat. Chtěl jsem být… Já jsem v mladí chtěl psát příběhy, být režisérem, hrát divadlo nebo být popelářem. Nakonec je…
