Tatův svět slaví 4 roky. Co přijde dál?

Příští Neděli bude Den otců a moje psaní na tento blog oslaví 4.roku. Už 4. roky tady (skoro) každou Neděli publikuju svoje příběhy a smyšlenky ze života táty. Přitom klidně už jsem mohl oslavit, klidně dvojnásobek. Psát jsem chtěl vždy a vždy mě to bavilo. Nikdy jsem, ale neměl nosné téma. To přišlo až s narozením dětí. Pokud máš děti, nebo s nimi jsi v denním kontaktu, tak víš, že děti poskytují materiál pro vyprávění příběhů každý den. Právě i proto, abych se k nim já a moje holčičky k těmto střípkům z minulosti mohli jednou vrátit, tak jsem chtěl psát.

Nápad psát

Nápad psát tátůvsvět přišla už s narozením první holčičky. Koketoval jsem s tou myšlenkou, ale měl jsem strach jít s kůží na trh. Dokonce jsem si zaregistroval i www stránku tatuvsvet.cz. Občas jsem něco napsal na svou zeď na FB a hodil to do své bubliny. Vždy se to setkalo se vřelým ohlasem. Poplácaní po zádech od kamarádů. Výkřiků, že bych měl naspat knihu. Svou facebookovou zeď jsem používal jako šuplík, kam jsem si schovával své příběhy a zároveň to bylo moje testovací publikum, než jsem se dokopal k tomu, že to pustím ven.

Příběh každou Neděli

Založil jsem si web a blog a rozhodl jsem se psát a vydávat příběh každou Neděli. Moje poslání je a bylo jednoduché. Psát své zážitky se svými dětmi a podělit se o svoje obavy, strasti a nástrahy otcovství s ostatními táty. Zároveň příběhy uchovám pro svoje děti a budou sloužit k pobavení nás všech v budoucnu. Jejich děti z toho určitě budou mít radost, až to objeví. Vedlejším efektem je a bylo, že je to skvělá terapie.

Jako Landsman

Když jsem se hodně zasnil, tak jsem se opájel pocitem, že se přes noc stanu hvězdou internetu a zařadím se mezi otce psavce typu Landsman, co píše svůj Deníček moderního fotra. Mým cílem, ale nebylo kopírovat jeho styl nebo ironický nadhled. Chtěl jsem být spíš laskavým píšícím tátou. Mou výhodou a výjimečností je, že mám jen holky. Takže moje příběhy jsou občas specifické. Hvězdou internetu nejsem. Mám však skvělou základnu lidí, kteří mě čtou a nebo jsou mými fanoušky ať na FB nebo Instragramu. Komentují, sdílí a reagují. To je mnohem lepší, než být hvězdou internetu a přijímat pozvání do různých talk show.

Vyčerpal jsem se?

Mohlo by se zdát, že po čtyřech letech už nebudu mít co psát, nebo už jsem všechna témata vyčerpal. Můžu tě ujistit, že moje holky mi stále přinášejí spousty podmětů . Kolikrát se proklínám, že jsem si nezapsal poznámku, která by mi připomněla příběh nebo dialog. A proklínám se stále, když si vzpomenu, že to bylo něco skvělého a prostě si nemohu přesně vzpomenout. Někdy je týden, kdy se nic neděje. A někdy je týden, kdy mám zapsaných pět reálných námětů pro příběh. Občas mi nějaký příběh sama nadhodí matka mých dětí. Občas s ním sami přijdou holky samy.

Co přijde dál?

Tatůvsvět nebude slavit na tento Den otců nijak významné výročí, ale přesto chystám něco, čím bych rád svůj blog a stránku posunul dál. Určitě psát nepřestanu. Je to něco, co už jsem taky chtěl dělat a mohl udělat dávno. Stejně jako s blogem to, ale chtělo svůj čas a ten přišel teď. Vše spustím zase na Den Otců tuto Neděli 18. června. Myslím, že se máte na co těšit. Já se opravdu těším, až ti to představím a ukážu.