-
Pokud člověk rád čte, tak si rád přečte i složení osvěžovače na záchod
Díky poslední historce jsem si uvědomil, jak málo čtu. A není to tím, že bych četl nerad, nebo že by mě to nebavilo. Dneska ráno, když jsem si byl zaházet v 6:00 ráno se svým nejlepším kamarádem, který mi vyprávěl, jak si koupil knihu od Stephena Kinga a jak ho bavila a jak byl nadšený, že má 800 stránek. Osm set stránek plných zábavy a imaginace.…
-
Karel Pippinger, kamarád a táta manager – „Víc jsem se začínal dojímat od tý doby, co mám rodinu.“
Karel je kamarád a velmi úspěšný chlap, výborný hostitel a výborný bavič. Vždy jsem Karla obdivoval, že je schopen stávat ve 4 hodiny ráno a jet dělat byznis, aby dosáhl úspěchu, který má. A byl jsem mu vděčný za to, že otevřeně se mnou hovořil o tom, co ten úspěch přináší a co mu bere a jaký to má vliv na jeho rodinu…
-
Chumelenice a Prasátko Pepa: Podcastová Záhada – Holka nebo Kluk?
Poslední dobou moc rád poslouchám podcasty. Asi i proto jsem se dal do toho, že jeden nahrávám. To je ale trošku jiný příběh. A tento příběh není o tom, jak jsem se dostal k tomu, že chci nahrávat podcasty a dělat Fotrcast. Podcasty poslouchám především cestou do práce, když jdu nakupovat, další činnost, kde poslouchat podcasty je cvičení. Taky, když jdu se psem ven…
-
Vašek Hora, kamioňák, nejlepší kámoš – „To je dobrý, táta je tady. A malej přestal plakat. To je na celej život.“
Dalším hostem je Véna, můj další nejlepší kamarád, člověk, se kterým jsem bydlel dlouhé roky. Když se s Vénou vidíme, tak se pozdravíme, obejmeme a řekneme lalůček. Já mu říkám Venoušku a on mě Danečku. Je to ten druh přátelství, jaký jste mohli vidět třeba v seriálu Přátelství. Podobný jako měl Joey a Chandler, když si spolu sedli před telku…
-
Mýty, pranky a realita: Kazma a jeho stínový svět
Všichni teď šílí okolo Kazmy a okolo jeho nového filmu One Man Show film. Předpremiéra a premiéra filmu byla nastavena přesně na tu dobu, kdy holky měli přijít od matky mých dětí a měla mi s nimi začít letní dovolená. Očekával jsem, že přijdou a po mediální masáži všech Influencerů, holky přijdou a budou chtít jít na film. Přišly a o Kazmovi a jeho filmu ani nevzdechly. Celý internet…
-
Dětský Pohled na Černobílý Svět: Když Barvy Rostou s Námi
Je zajímavé, že některé představy o světě, které máme jako děti, pak mají naše děti a máme je společné. Mnohdy nám připomenou momenty, které už jsou pro nás zapomenuty, ale v tem moment, jak je vysloví nebo se vás na ně zeptají, tak se to vybaví, jako by to bylo včera. Proč by to jako nešlo? Můžou to být vůně, pocity, vjemy, doteky,…
-
Miloš Lichtenstein,můj nejvíc nejlepší kámoš a táta ajťák – „Snažíme se s dcerou odmalička cestovat hodně!“
V tomto díle jsem si povídal jsem si s Milošem. Miloš je můj nejvíc nejlepší kamarád a známe se přes 20 let. Miloš rád vypráví historiku, jak jsme se poznali. Byl v hospodě s kamarády a já jsem si k ním přisedl ke stolu.Povídal jsem vtipy a ty vtipy podle něj nepřestávám povídat až dodnes. Miloš je pro mě jako…
-
Kouzlo Rodinných Příběhů
Opravdu miluju, když si moje děti se mnou povídají a sdělují mi svoje zážitky a svoje příběhy a co kde zažily. To je to, co tvoří jejich životy a tím, že sdílejí se mnou jejich pocity, strachy a radosti a okamžiky a mají potřebu se o tom se mnou podělit, tak považuju za obrovský projev důvěry. Musím říct, že jsou čím dál tím víc lepšími vypravěči. Když jsou…
-
Dovolená bez kontroly: Zábavné zápletky a zapomenuté věci
Vedeme u sebe doma takový spor. Je to malichernost. Nic, kvůli čemu se vedou velké hádky. Já se tomu jen směju. Občas to dokáže a obzvláště teď v době dovolených krásně vybublat. Mým holčičkám je osm a jedenáct let a snažím se, aby byli dostatečně samostatné a zodpovědné, že se dokážou sami obléknout za jakéhokoliv počasí. Dokážou si zabalit pro jakoukoliv událost, ať už je to…
-
Drzost a Jitrnice: Cesta ke Skvělému „Self Confidence“
Taky máte rádi ta videa, kdy děti jakéhokoliv věku projevují sebejistotu a odvahu, kterou vy jako dospělí občas nemáte?Máme v sobě nějakou zábranu, nebo strach, který prostě vám brání být bezprostřední, uvolněný, opravdový, upřímní.Angličani pro to mají krásný výraz „self confidence“. Tohle to „selfí confidium“ bych rád, aby moje děti měli. Doufám, žese mi to podaří jim to zachovat a předat. Moje rodiče by projev téhle vlastnosti občas považovali za drzost. Já si myslím,že když svoje děti naučím být zdravě sebevědomé a drzé, tak to může být pro jejich život jedině plus. Proto tonepotlačuju. Budoucnost teprve ukáže, jestli se mi to povede. Pokud vám vaše dcera přijde domů a kromě toho, že vám říká „tati“, takvám říká „kámo“, tak to vyžaduje občas hodně duševní odvahy a odolnosti. Pokud se s dcerami pohádáte a naběhnete sis otázkou: „To mám na hlavě jitrnici?“ a ony vám jí v okamžiku na tabletu na vaši fotku na čelo namalují a s úsměvem.Pak mi fotku ukázaly a čekaly na moji reakci. Vyžaduje to hodně sebereflexe. Na „Hej, kámo!“, odpovídám „Hej, kámo!“. Jitrnici jsme se zasmáli a vyvolalo to salvu smíchu. Jen jsem holkám muselvysvětlit, že ne všichni by museli reagovat stejně. A že pokud bych tohle udělal já svojí mamince, tak bych dostalRaracha, přes zadek a ještě by se mnou týden nemluvila. Je mi jasné, že moje děti pomalu přicházejí do puberty a tahletabezprostřednost nabírá z roztomilosti především na osobitosti. Pomáhá na to jediné. Není to o mně a nemůžu si to brátosobně. Samozřejmě ve mně se odehrává peklo a nejraději bych vypustil Hulka. Navenek se snažím zachovat Zen. Odjížděli jsme dnes od domu autem. Po silnici a před námi šli nějací lidé. To tak bývá v panelákové čtvrti. Lidi si myslí, že jsou na pěší zóně. Jel jsem pomalu. Jedna paní po pravé straně se otočila po zvuku našeho auta. Nadskočila a vyjekla. Dala si ruce v prsa, zesinala jako by měla nastat její poslední…