Vyhraju, budu taxikařit s Teslou

Rád bych na začátek předeslal, že věci neztrácím jen je hledám a ony se ke mně zázrakem vrací.

Taky si občas jdete vsadit? Sázím jednou měsíčně a dokud vyhrávám, tak to vždy vsadím dál. Pokud nevyhraju, tak už ten měsíc nevsadím. Taky se vždycky, když sázíte na chvilku zasníte, co byste s plnou výhrou dělali? A je jedno, jestli by to byly miliony nebo miliardy. Vždy mě překvapí taková ta všeobecná fráze lidí, že by nevěděli, co s tolika penězi dělat. Tak já vím, co bych s tolika penězi dělal.

Představím si bílé prdelky svých dětí, jak pobíhají na alabastrové pláži, mají blonďaté vlásky od sluníčka a sbírají mušličky a za nimi šumí tyrkysové moře. Představím si, jak s dětmi navštívíme všechny Disneylandy a Harry Potter Landy na všech kontinentech. Představím si, jak si postavím soběstačný ostrovní dům, který bude otevřený světlu a kde budu pořádat sešlosti pro kamarády a kamarády svých dětí. Představím si, jak budu jezdit s Teslou taxikařit o volných chvílích do Prahy přes Uber. Představím si, jak bych si koupil jeden celý Bitcoin. Představím, si, kolik radosti a svobody mohou takové peníze udělat a kolik z nám příběhů z okolí, že taky ne.

Byl jsem si ve čtvrtek vsadit. Z předchozí sázky byla výhra, že pokryla Sportku na pátek a začal nový měsíc, tak jsem vsadil i Euro Jackpot, kde byla v tu chvíli výhra 1,5 miliardy. Tak jsem vsadil i to. Vyplnil jsem oblíbená čísla, zbytek jsem dal na náhodu. Protože Euro Jackpot nesázím pravidelně, tak jsem zapomněl na dodatková čísla, tak mi paní vyjela z terminálu papírek. Abych věděl, co jsem zkonil. Strčil jsem ho do kapsy od bundy a čísla doplnil. Sázka prošla, zaplatil jsem, tikety jsem strčil do bundy. Když jsem šel k autu, uslyšel jsem něco zašustit o zem. Ohlédl jsem se a uviděl jsem své tikety, jak mi vypadli z kapsy. V duchu jsem si vynadal. Sebral jsem je, dal znovu do kapsy a jel jsem domu.

Šel jsem po schodech a doma, když jsem prohlížel kapsy a chtěl dát tikety na lednici, tak jsem našel v kapse jen jeden. Sice ten od Euro Jackpotu, tedy ten hodnotnější. Vydal jsem se tedy hledat ten druhý, jestli mi nevypadl někde v autě, nebo na schodech. Prohledal jsem auto. Nic. Svítil jsem mobilem kolem auta. Svitla mi naděje. Na zemi se leskl lísteček, úplně mokrý s logem sázkové společnosti. Opatrně jsem ho sebral. Říkal jsme si, vysuším ho a snad tam bude vše vidět. Nakonec to byl jen papírek, který mi paní vyjela z terminálu, protože jsem správně nevyplnil správně tiket. Ksakru, proč jsem ho hned nevyhodil?

Prošel jsem znovu schody. Nic. S tiketem jsem se rozloučil. Vrtalo mi, ale hlavou, co kdyby ho někdo našel a vyhrál na něj jackpot na moje oblíbená čísla. Krom toho ten tiket byl koupen na zákaznickou kartu sázkové společnosti, takže by mi přišla smska, že jsem ten Jackpot vyhrál. Kontrolovali by to? Řešili by to, kdyby tam přišel někdo as tiketem, kdo není majitelem té zákaznické karty?

Druhý den jsem šel ven a šel si zavázat boty na schody. Kouknu dolu, abych si zavázal boty a co myslíte, že jsem ta nenašel. Můj tiket do Sportky. Tady se vracím k tomu, že věci zásadně neztrácím! Pouze je hledám a ony se ke mně zázračným způsobem vracejí. A co myslíte vyhrál jsem, abych mohl uskutečnit nějaký ze svých snů? Ne! Ale můžu si zase vsadit dneska. A až budu dávat v trafice sázenku, můžu se na chvilku zasnít… Třeba to vyjde! Máte taky vsazeno?