Apple kočky, aneb velmi osobní hodinky

První Apple Watch jsem dostal před pěti lety k Vánocům. Chtěl jsem je a měl jsem z nich velkou radost. Od té chvíle, co jsem je dostal jsem je nikdy nesundal na víc, než 3 dny. A je to na nich vidět. Na první pohled nevypadají, ale když byste se podívali zblízka, tak na sklíčku hodinek je několik vrypů a škrábanců, tělo hodinek je obouchané. Několikrát jsem je vzal o futra dřevěná i kovová a přežily to bez jediného pavouka. Jsou to hodinky s příběhem. Za těch pět let byly u všeho důležitého, co jsem prožil a stalo se z nich opravdu velmi osobní zařízení. Vím, že je nepotřebuju. Ale je pokud sundám z ruky a občas se stalo, že jsem je zapomněl doma, tak jsem se vždy cítil nesvůj. Je to podobný pocit jako „syndrom fantomové vibrace“, když si myslíte že vám vibruje mobil v kapse.

Díky chytrým hodinkám od Applu jsem nikdy nezmeškal hovor od matky svých dětí, nebo rodiny a mohl ho vyřídit i v situacích, kdy by to s telefonem nešlo nebo to šlo velmi obtížně nebo by to byla obtížná equilibristika. Není problém vyřídit hovor s dvěma taškami nákupu, špinavýma rukama při vaření, ale i ve sprše. To samozřejmě platí i pro jednoduchou zprávu, kterou stačí nadiktovat.

Hodinky mě vždy udrželi v kondici a stále mě komandovali, abych vstával, když moc dlouho sedím. Motivovaly mě, abych se víc hýbal a je pravda, že na mě to funguje. Mám rád své kroužky aktivity uzavřené. I díky nim jsem se začal víc hýbat. AW umí zajistit sledování pohybu, měření a spolu s bezdrátovými sluchátky doručit i hudbu, která mě při sportu motivuje. To vše na mém zápěstí.

Díky nim jsem mohl vyfotit spoustu skupinových rodinných fotek bez použití časovače. Stačilo zkontrolovat zápěstí, jestli jsme v záběru a cvaknout. V takovou chvíli jste pro ostatní, co to neznají, jako kouzelník. Například hodíte telefon ve vodotěsném obalu do bazénu a fotíte děti jak se potápí na dálku.

Moje holky milovali spouštění časovače hlasem, který používáme na různé úkony. Ať už je to po jakou dobu se louhuje čaj, nebo inhalujeme nebo se mají něco učit, nebo mají splnit nějaký úkol. Holky přijdou:“Tati, řekni Siri až nám to stopne!“

K nezaplacení byla aplikace Chůvička v hodinkách pro tu menší, kdy přes hodinky člověk mohl malé batole zkontrolovat, dostal notifikaci, že je vzhůru , nebo ho dokonce přes „interkom“ uklidnit. Stačilo stisknout tlačítko na hodinkách a udělat „šššššššš-ššššš“ a nikdo nemusel nikam chodit, malá dál spala a rodiče mohli dál koukat na film.

I moje sestra Brambora a starší dcera Klárka mají Apple Watch. Holky tedy Apple Watchky přejmenovaly na Apple Kočky. To je náš interní název pro jablečné hodinky. Jsou prostě krásné a jsou cool.

Jako malý jsem snil o tom, že budu mít kamaráda, s kterým budu komunikovat přes půlku města přes vysílačky nebo přes podomácku vyrobené vyrobený interkom s provázku a plechovek v domě. Apple Kočky tohle mají už v sobě. Je super, když můžete půlku rodiny svolat přes hodinky jediným tlačítkem na oběd nebo večeři a nemusíte na ně hulákat přes půl bytu.

Apple Watchky se se mnou koupali, sprchovali, chodili plavat ven i do bazénu. Byly se mnou i v moři. Všechno přežily bez závažné újmy na funkčnosti. Jsou to Apple Watch série 2 a já se s nimi tímto loučím, protože jsem si udělal radost pořídil Apple Kočky série 6. Je zajímavé, že za těch pět let si udrželi dvoudenní výdrž baterie, i když se trochu zpomalily a už se nedají aktualizovat, tak se stále dají používat,

Mám teď asi čtyři hodiny nové, jsou větší, jsou rychlejší, mají některé nové funkce, ale stále jsou to Apple Kočky. Leželi jsme s Lilinkou po obědě v posteli. Poškrabkal jsem jí na zádech a ona zakřičela jako tygr. Objal jsem jí a ona zase zařvala. Pomazli jsem jí a zase se ozval řev tygra. Najednou hodinky zavibrovali a oznámili mi, že hranice hluku překročila únosnou hranici a že pokud bych se pohyboval v takovém hluku delší dobu, tak by to mohlo být zdraví škodlivé. Tedy první zkušenost s novými Apple Kočkami verze 6 je, že mě dokáží upozornit na to, že moje děti jsou hlučné a zdraví škodlivé.