Tříleťák

Včera to bylo pět let, co mi do života vstoupila další ženská a překlopila mi ho na ruby. Lilinka se narodila jako nedělňátko měla 3,210 g a 50 cm. Rodil jsem jí skoro 4 hodiny s vydatnou pomocí matky mých dětí a byl to druhý malý zázrak do našeho života. Matka mých dětí si jí dala sobecky k narozeninám, takže to má samé výhody. Na její narozeniny už nikdy nezapomenu, protože na narozeniny svého dítěte zapomenete těžko a matka mých dětí už žádný velký dárek k narozeninám ode mě neočekává. Už to nejhezčí a nejdražší dostala před pěti lety něco málo před 12:00 a je to dárek na celý život a tohoto dárku se jen tak nezbaví.
Liluška už je od 3 let v tom věku, kdy už začíná narozeniny vnímat a prožívat. A tak 3 měsíce před narozeninami si začíná zpívat „Hodně štěstí zdraví“ a nejlépe před zrcadlem, aby měla pocit, že jí její odraz přeje k narozeninám.
To ráno, když jí bylo tři jsem očekával, že ráno vstane a bude to prožívat, ale vstala prdelkou, takže moje ranní bouřlivé přivítání nového tříleťáka a velké holky a hezkého narozeninového dne přijala chladně. Odpoledne šla spinkat a vstávala zase zadečkem, takže narozeninová nálada, když jsem přišel z práce se stále nekonala.
O to větší radost mi udělala Klárka, která když přišla ze školky, tak jako správná starší sestra jí udělala dort z modelíny a namalovala obrázek. Nálady si prohodili v tu chvíli, když přišla teta a přinesla Lilušce malé dárky k narozeninám. V tu chvíli jsem si uvědomil, jak moc jsou si podobné a jak jsou zároveň rozdílné. Když se nafouknou, nebo trucujou, tak jsou jako vejce vejci, ale projeví radost každá jinak. Klárka projevuje radost spíš vnitřně a září jí v očích a Lilinka projevuje radost hlasitou, která vybuchuje a strhuje všechny okolo.
Lilinka vytahovala dárky s tašky a začalo se ozývat „jů“ a „jé“ a hned ukazovala:
„Táto, toutej tepičta s topánty!“
„Táto, pyžámto!“
Dvakrát až 4 krát mi to zopakovala a ukázala ze všech stran. Musel jsem to samozřejmě všechno obdivovat. Samozřejmě to ukázala i Jáje. Jája to jen lakonicky zhlídla a bylo vidět, že trochu žárlí. Když už těch pyžámek a čepiček s copánky bylo trochu moc, tak se Klárka ozvala plačtivě: „A já žádný dárky nemám!“
„A proč bych jinak měla narodeniny?!?“, vysvětlila jí řečnicky Lilča! Ano, proč by měla jinak narozeniny? Než proto, aby mohla jen ona dostávat dárky. Chytrá holka. Těší se na to vlastně celý rok. K těm letošním pátým dostala jednorožce, co kadí sliz. A Klárka už se těší zase, až bude mít ty svoje. Už ví, že si přeje novou tašku do školy.