Tá-Ta
Pro každého rodiče je jednou z nekrásnějších chvil, když jeho dítě řekne jeho jmého. Když Vaše dítě řekně „táta“ nebo „máma“ tu chvíli si pamatujete navždy. Možná až v té chvíli si uvědomíte, že táta opravdu jste. Slovo TÁ-TA tím dostáva platnost. I já si tu chvíli pamatuju.
Svoje první TÁ-TA jsme slyšel chvilku po Vánocích, když bylo Klárce 7 měsíců. Děláme si s kamarády takové malé kamarádské Vánoce. Kdy se pár přátel sejde, někdo uvaří a dáme si malé dárky. Byl jsem první v partě, kdo měl nějaké bábetko. Neměli jsme hlídání a tak jsem ho vzali s sebou. Moji kamarádi i když dosavad neměli děti, tak jsou kids friendly, takže jim dítě nevadilo. Krom toho Klárka byla zlaté miminko, které stále spalo. Kam jsme jí do roka daly, tam spala. Byla zlatíčko. Divím se, že jsme jí nikde nezapomněli. Budila se skoro jen na jídlo.
Dorazili jsem na vánoční kamarádskou slavnost. Kamarád nám ji dovolil dát do ložnice, uložili jsme jí do peřin a mohli se věnovat vánočnímu kamarádskému veselení. Matka našeho dítěte jí pak šla po večeři a rozdávání nakrmit a já jsem si tam šel k nim přilehnout. Chvilku jsme tam s ní leželi, každý na jedné straně, držela nás těma malýma prstíčkama za ruce a okouněla těma velkýma modrýma očima. Šeptem jsme si povídali, ona se najednou na mě podívala těma velkýma modrýma očima a řekla: „Ta-ta!“
Lhal bych, kdyby řekl, že mě to nedojalo a že jsem neměl vlhké oči.
My tatínkové máme tu výhodu, že písmenko „t“ je pro děti lehčeji vyslovitelné, než „m“, takže naše ratolesti říkají dříve „táta“, než „máma“. Matka mých dětí se rozhodla, že u našeho druhého dítětě tuto jazykovou bariéru zlomí a že Lilinky první slovo bude MÁ-MA děj se co děj. Od pěti měsíců si ji dávala na kolena po kojení, aby si odříhla a mámovala na ní, až se jí od pusy prášilo. Mámovala na ní při přebalování, mámovala na ní při uspávání, mámovala na Lilinku při koupání. Ital by zvolal Mama mia. Lilinka se jen culila a smála. Jako by měla něco za lubem. A jednoho krásného jsem měl čest zaslechnout tento rozhovor.
Pokus první :
Máma: „Lili, řekni má-ma.“
Lili:“Krk!“ (pořádně si říhla)
Pokus druhý :
Máma: „Lilinko, řekni mááá-ma!“
Lili: „Bu-ba“
Pokus třetí :
Máma: „Liluš, řekni má-ma, honem!“
Lili:“Arghhhhhhh…!!!“
Pokus čtvrtý:
Máma: Lilinko, řekni má-má, prosím!
Lili: Tá-ta!
Následný FB status Matky mých děti:
Klárky první slovo bylo táta… Lilču intenzinvě učím máááma! Dnes její pvní slovo proběhlo… Je to jako nůž do srdce! Je to TÁTA! Jdu si sehnat lano!
Soucitné komentáře maminek pod statusem:
- Jedině fialové lano! Chceš poslat odkaz?
- Soucítím! Ten náš říkal „táta“ i mě a měl drsnou srandu z toho, jak mě tím vytáčí.