Svačina

Když matka mých dětí rozhodla, že holčičky nebudou jezdit na tábory, protože má sama osobní negativní zkušenost, tak jsem byl postaven před odvěkou otázku, kterou řešil už Neruda: „Kam s dětmi o letních prázdninách?“

Sice mi to bylo trošku líto, protože představa poslat děti na 14 dní někam pryč je lákavá stejně jako nabídka dnešních táborů. Kamarád poslal svého kluka na Minecraft tábor a musím se přiznat, že jsem mu to záviděl. Jak svému kamarádovi, tak jeho synovi. Nabídka táborů je dneska široká a jestli Vaše dítě třeba rádo hledá o volných chvílích žížaly, tak věřím, že i takový tábor existuje.

Tato otázka především vyvstala, když Klárka začala chodit do školy. Lilinka byla měsíc vykrytá ve školce, ale dodnes nepochopím, jak ten systém zavírání školek o letních prázdninách funguje. Školky se nedokážou vzájemně domluvit, aby když má volno jedna školka, tak fungovala po celou dobu jiná školka. Musel bych Lilinku umístit po týdnu do třech školek na různých koncích města. Šílenství jak pro mě, tak pro moji holčičku.

Hledal jsem tedy alternativu, kam mohu umístit obě děti. Pokud máte děti, které je jedno ještě ve školce a druhé je ve škole, tak to může být problém. Tábor tedy nepřicházel v úvahu, chvilku jsem si pohrával s myšlenkou, že by mi vzali Klárku do školky, když tam pořád Lilinka chodí. Myslím, že by to neprošlo. Zkusil jsem dětské skupiny. Tam by Lilinku vzaly, ale neberou děti ze školy. Jediná možnost byly příměstské tábory. Většina jich má limit od 6 let. Tehdy bylo Lilince 5 a Klárce 7. Byl jsem drzí a prostě jsem všechny obvolal a zeptal se, zda mi kromě Klárky vezmou i Lilinku. Někde se kroutili, ale jinde byly vstřícní. Problém s letními prázdninami byl vyřešen. Volná místa v kalendáři, kdy holky nejsou o prázdninách se mnou nebo s matkou mých děti, tak jsou na příměstských táborech. Chodí celý týden na výlety, nebo skákájí na trampolínách, jezdí na koníčkách. Někde je to s obídkem, někde se musí balit svačiny s sebou.

No a když už chodí na výlety, tak se musí do batůžku přibalit svačiny. Je potřeba zabalit spoustu jídla na celý den, aby neměli hlad a nenesly s sebou půlku lednice. Takže zapečené bagety, tousty nebo řízky, k tomu nějaká ta zeleninka. Nějaká ta sušenka a flaška s pitím.

Tento rok jsem na první den příměšťáku balil holkám svačiny já. Jeli na výlet do Zoo parku vlakem, tak jsem podle toho zabalil raději větší svačinu. Každé holčičce dvě bagetky se šunkou a se sýrem. Sušenku, jogurtový nápoj. Jedné jsem ještě dal okurku, druhé rajčátka. Podle toho, co mají rády.

Když přijeli z výletu, tak byly takové celé nabroušené a dívali se na mě trošku naštvaně. Myslel jsem si, že je to kvůli tomu, že musí hodně chodit. Pravdu jsem se dozvěděl, až o dva dny později.

„Co Vám mám udělat k svačince holky na zítra?“

„No zase bagetku!“, odpověděly spolu souhlasně.

„Ale jenom jednu!“, rychle dodala Lili, „ty nám toho děláš vždycky moc!“

„Vždyť jste chtěly dvě! Ptal jsem se vás.“, namítl jsem jim.

„To jo!“, vložila se do toho Klárka,“ ale my jsme měli soutěž. Kdo nesnědl svačinu, tak nedostal kšiltovku! A my jsme s Lilčou tu kšiltovku chtěly a ty jsi nám toho dal moc!“

„A my jsme to musely všechno sníst!“, dodala vyčítavě Lilinka.

„Prostě jenom jednu!“, zakončila to Klárka.

Takže pokud posíláte děti na výlet, kde jim budete dělat svačinu, raději se zeptejte dopředu, zda nedělají soutěže, kde je podmínkou dojíst svačinu. Já to příště vyřeším tak, že si budou dělat svačiny sami. A jsem z obliga.