Rychle si to přečtěte, než to kočkomilové smažou

Pokud bych chtěl být zlý jazyk, tak bych napsal, že důvod, proč mám děti ve střídavé péči, jsou kočky. I přes to, že ta zvířata nemám rád, tak Láska je silnější cit a dokáže v mnoha ohledech překonat i to nemít je rád. Takže jsem kočky v partnersví akceptoval jako nutné zlo u své milované a vybrané partnerky.I když nevím, zda toho někdy v budoucnu budu schopen.  Myslel jsme si, že když já si nebudu všímat koček, ony si nebudou všímat mě. Já budu ignorovat je a kočky budou povýšeně ignorovat mě a mou maličkost.

Když jsem poznal matku svých dětí, tak měla tři kočky. Starou kočku Nugetku, kocoura Mirka a nejmladší kočičku Miňonku Abych přes to všechno Nugetkování, Mirečkování, Miňonkování byl schopen si zachovat vůbec svou chlapskou integritu, tak jsem si kočky pojmenoval po svém. Ta nejstarší všemi nemocemi prolezlá prašivá kočka byla prostě Stará. Mireček dostal jméno podle barvy svého kožichu a byl prostě Černej. Jediná Miňonka, která byla vcelku v pohodě a vlastně jsem jí byl úplně ukradenej, tak dostala čestné jméno Asgardka, protože těm malým mimozemšťanům z hvězdné brány byla podobná.

Samozřejmě hned, jak jsme začali s matkou mých dětí žít, tak jsem s kočkami přišel na dvě věci. Pro kočky jsem míň, než kočkolit a na gauči jim mám sloužit jako polštář. Pro milovnici koček jsou nejdřív kočky a pak teprve vy. To je prostě fakt.

Nikdy jsem kočky neměl rád. Lidi je mají rádi a pořizují si je pro jejich samostatnost a čistotnost. Nemusíte se mnou souhlasit, ale já nemám rád kočky pro jejich charakter. A to mi ty tři potvory několikrát prokázaly.

Všechny kočky byly jarních a letních měsících venku. Především, když se narodila Klárka, tak jsme se je snažili držet mimo barák. Bylo hezky a teplo, tak mohli být venku. Především Stará, Nugeta to nelibě nesla. Měla ráda svoje pohodlíčko na gauči a byla zvyklá, že barák je průchoďák, kam může chodit vždy, když si u dveří na terase zamňouká. Několikrát jsme svedli spolu souboj ala já a kočka jako z Divokého Západu. Kdy ona vyloženě čekala na konci atria, což bylo asi tak 20 metrů. Já otevřel dveře na terasu a než jsem je stačil zavřít, tak těch 20 metrů pře sprintovala a vběhla do baráku. Neustále mi bylo opakováno, že je stará a že běhat nedokáže.

Mirek si zase ze mě obvykle a rád dělal polštář. Znáte to, přijde na vás kočička a začne na Vás ťapat a zatínat do vás drápky a točit okolo. Stele si vás jako polštář. Pokud by to byla malá roztomilá bílá kočička, tak by to možná ještě šlo. Když na Vás, ale vyskočí 15 kilový kocour kulturista, který do vás zasekne svoje drápy a začne vám ťapkat po nádobíčku, tak to není zrovna masáž All Inclusive. Do toho na vás pořád čumí ty jeho zelené oči a do toho se začne vedle milovnice koček rozplývat. Jak je to roztomiloučké a že si chlapi jejího života konečně rozumí a že si mě asi oblíbil a završí to dotazem: „Že je to příjemné?“

V duchu si jen říkáte: „Stejně jako bych si nechal koule projet struhadlem…“. To jí samozřejmě neřeknete.

Lahůdkou pak je, když kočky májí záchod, tam kde vy máte záchod. Oblíbenou kratochvílí všech koček bylo si počkat než půjdu na záchod já. Jenom já! Nikomu jinému to nedělali. Nemám nervózní konečník, ale aby mě kočka hypnotizovala přitom, když ona dělá svou potřebu, tak to mou potřebu neurychlilo.

Bylo by toho ještě spousta od toho, kde se takové tři kočky dokážou schovat v panelákovém bytě, když tam musíte s nimi půl roku bydlet a vy si myslíte, že vám utekly vchodovými dveřmi. Bojíte se, že dostane ceres od paničky. Nakonec občas stejně těmi dveřmi utečou, takže vám je přinesou sousedi, Občas je přinese panička, milovnice koček, a to pak zažijete tichou domácnost. Když máte štěstí, tak je přinesete paničce vy, ale to se zase tolik neděje. Protože vy je nemáte rád! Zajímavé je, že kočky nikdy neprojevili zájem o děti. Ignorovali je. Nikdy neprojevily byť jen náznakem zájem. 

Ne, nemám je rád, a právě proto všechno. Stará už je po smrti, dostal jí kočičí A.I.D.S. Jo i kočky to prý mas. Vždycky jsem věděl, že ta potvora něco tají. Ale měl jsem tu čest jí zakopat na zahradě. Asgardka je už taky v pánu a ze staré gardy zůstal jen Černej. Nicméně matka mých dětí doplnila stavy, takže u májí s holčičkami čtyři kočky. Holčičky chtěli kočičky od koťátka, takže jsem u dvou kočiček sponzorem. Přispívám na stelivo, jídlo a základní péči. Nemusím mít kočky doma, řešit oplocení Vánočního stromečku a holky jsou šťastné. I když je vlastně kočky stále ignorují. I ty nové. Když holky neignorují kočky, tak přijdou poškrábané.

Nemám kočky rád, ale kupodivu mám na tyhle tři kočky spousty hezkých a úsměvných vzpomínek. Samozřejmě kočky za nic nemůžou. Stejně je, ale podezřívám z toho, že chtějí ovládnout svět. Stará na to měla určitě spadeno, jen kdyby jí nedostal ten kočičí A. I. D. S.