Stál jsem s holčičkami v parku. Holky stály vedle matky mých dětí a já si stěžoval kamarádovi, který vede příměstský tábor a taky má dvě dcery. Věděl jsem, že mé obavy, strasti a komplikace otce s dcerami pochopí. Tedy spíš jen moje strasti. Pochybuji, že moje holčičky to berou nebo budou brát jako komplikace. 

„Dokud se okolo nich motali kluci a ony to nevnímaly, tak jsem byl v pohodě“, říkám kolegovi otci. 

Jako důkaz mého trápení se přichomejtl kluk. Modrooký brunet a se zájmem si začal prohlížet Klárku, která sledovala, co si povídáme. Usmál se na ní. Ona zaregistrovala, sklopila oči jako plachá laň, ale úsměv opětovala. 

„A v čem je přesně problém?“, zeptal se kamarád. 

„ V tomhle je problém!“, ukázal jsme směrem k mé dceři a modrooké hrozbě a začal jsem se smát. Nebyl to úplně radostný smích. 

Kluci? Nezájem!

Dříve se moje starší dcera vůbec nezajímala, že se kolem ní točí kluci. Nebo to byly takové ty Lásky ze školky. To prožívaly obě holčičky. Vnímal jsme to především jenom já. Někde jsme se objevili v parku, nebo na hřišti a hned se tam kolem ní jako supi začali slétávat kluci na koloběžkách nebo lézt okolo ní na prolézačce nebo na stromě a dělali jako by nic. Vím, to! Jsem taky kluk a táta. Cítím to, je to můj šestý smysl. Předtím, než jsem přišli nikde nikdo a nejednou jsou tady jeden až tři reprezentanti mužského pohlaví, stejného věku a nenápadně pokukují po mé dceři. Zatím. Nevnímal jsem je zatím jako hrozbu, protože moje dcera na ně vůbec nereagovala a vlastně vůbec netušila, že tam jsou. Vůbec neměla ani tucha, že se tam objevují kvůli ní. A už vůbec nedomýšlela jakou může nad nimi mít moc. 

Pozor na dékády

Až do tohoto magického léta. Mám nějaké tušení, že to má určitou spojitost s tím, že už je na tomto světě jednu dekádu. Překročila určitou hranici magického světa nevědomosti a vstoupila do světa, kdy si začala uvědomovat, že existuje taky druhé pohlaví.

Já si naopak začínám uvědomovat, že začít chodit na střelnici a začít střílet jen tak pro radost není zase tak špatný nápad. Pokud vím na plynovou pistoli není potřeba zbrojní průkaz. Už jen to, že holobrádci budou, že to umím by mohlo vyvolat patřičný respekt.

Tři státy

Toto léto jsem léto a dovolenou s holkami naplánoval na horách. Byly jsme ve 3 zemích v průběhu 10 dní. Byly jsme v Polsku, na Slovensku a na Moravě. Během toho jsme měli několik stěžejních výletů, 

V Polsku jsem navštívili aquapark Gorací Potok, kde si Klárka nebrnkla Slováka. Strávil s námi asi tři hodiny, kdy o něm rodiče nevěděli. Za to já ano. Překvapilo mě, že jsem ani nemusel překládat. Občas se nějaká pohádka spustí ve slovenštině a holky řvou, že tomu nerozumí. Ríšovi rozuměli velmi dobře. 

Na Slovensku v Benešovej bylo Slováků dost, takže se k nám termálním bazénu nenápadně nachomýtnul Martin z Česka. Dělal jako by nic až se nakonec připojil a závodil s Klárkou v potápění a plavání. Machroval, že umí kraula a chtěl s Klárkou závodit, protože ho porazila v tom, kdo vydrží déle pod vodou. Klárka do toho šla. Nenechal Klárku vyhrát. Tak jsem ho vyzval já. Jednou jsem vyhrál já a jednou to byla remíza. Podali jsem si chlapsky ruce. 

V Brně ve VidaCentrum jsme strávili skoro celý den. Nebylo hezké počasí, tak to byla ideální zábava. Tolik atrakcí, hejblátek, pokusů na metr čtverečních. Když jsem šel jedním nebo druhým směrem skrz halu, tak jsem objevil vždy něco nového. Pokud byla Klárka u nějaké atrakce sama, tak u každé druhé tam u ní byl nějaký kluk. Chápu!! Musel jí ukázat, jak to funguje, nebo jen tak aby postál v její přítomnosti. Některému věnovala úsměv, některému ze svých laních pohledů, s jiným prohodila i pár slov. 

Na atrakci byla speciální expozice byt superhrdinů. Jeden pokoji byla atrakce  plná  provázků se zvonečky. Bylo to tréninkové centrum jak nenarušit lasery a nespustit alarm. Stejné bylo ve filmu Past s Catherinou Zetou Jones a Seanem Conerym. Když jsme tam přišli, tak tam nikdo nebyl. Moje holky začaly prolézat a já jsem se šel projít po bytě superhrdinů. Jen jsme se otočil, tak mezi červenými provázky tam s nimi prolézalo dalších pět dětí a žádná z nich nebyla holčička. Samozřejmě kluci se předváděli a moje holky se chichotaly. 

Jak to přežiju?

Já si jen říkám, jak já tohle přežiju? Jak já moje holčičky před těmi ošklivými kluky ochráním? Jaké kluky si budou vybírat? Nebudou si vybírat nějaké typy kluků jen aby mě naštvaly? Ponesu to hůř já nebo matka mých dětí?

Bude to hodně práce vychovat z holčiček sebevědomé ženy, které se i uvědomují svou hodnotu?

Zůstaňte na příjmu a já myslím, že se to brzo dozvíte.