Blog

Funpakr, Aquapark a Lunapark to vše za jediný den

Jezdit s dětmi na podzimní prázdniny nebo v listopadu, když je svátek do Liberce do Babylonu mi přišel jako dobrý nápad. Strávím tam s dětmi 3 dny zábavy. Je to všechno koncentrováno na jednom místě. Nemusíte ani vylézt z hotelu. Když by náhodou člověk zatoužil s dětmi po jiné zábavě, tak je tam Zoo nebo může udělat výlet na Ještěd. 

Posezení s Einsteinem

Jenže… před dvěma lety jsme to absolvovali poprvé a Lilinka byla nemocná, takže jsem byl jen s Klárkou. Pak byl Covid, tak chvilku nic. A tento rok, když už jsem si myslel, že pojedeme všichni spolu, tak jsem zase jel jen s Lilinkou. Okolnosti tomu chtěli jinak. Krásně si to holky obrátily. Jak řekla Lilinka: „Aspoň je to spravedlivé!“

Je to spravedlivé

Ano spravedlivé to bylo a já jsem tak mohl s každou s dcer strávit 3 dny sám. Ještě, že mám skvělé babičky a prababičky, které mi holky vždy rády pohlídají. Klárka tedy zůstala doma, protože v pondělí jsem byli na povinném očkování, které odstonala. Nová zkušenost. Nenechávejte děti očkovat povinným očkováním, když někam jedete. Klárka sama uznala, že bude lepší, když zůstane doma. 

Tady už se rozpouštím

Itinerář

Koupil jsem jízdenky na vlak tam i zpátky. Zarezervoval hotel se snídaní v centru. Itinerář byl následující první den příjezd a ubytko. Druhý den Lilinka chtěla do Aquaparku, Funparku, což je velká hernička a Lunaparku, kde jsou různé atrakce jako jízda na býkovi, kolotoče a bourací autíčka. Třetí den Dinopark setkání s kamarádkou a její holčičkou a odjezd domů. 

Aquapark

Čekání na laser show

Když jsem kamarádce psal, co chceme druhý den stihnout, tak mi psala, že to není v našich silách stihnout. Tak věřte, že jsme to všechno dali. V aquaparku jsme ten den dokonce byli druzí. V Aquaparku jsme byli 4 hodiny i s obědem z toho 3, 5 hodiny neustále ve vodě. Už jsem myslel, že se tam rozmočím. A zmrznu tam. 

Už jsem byl oblečený, Lilinka se šla česat k zrcadlu a šel jsem uklidit poslední věci ke skříňce a nějaká maminka tam vydávala věci ve vedlejší skříňce: „Promiňte, já vám tady překážím.“

„Překážela byste, kdybyste byla tlustý ošklivý chlap!“, usmál jsem se. 

„A taky plešatej“, a podívala se na mě a zjistila, že jsem plešatec. 

Zasmáli jsem se. 

„A to znáte Birhanzlova mast, na lysinu past?“, najednou pronesla. Podíval jsem se trošku nechápavě. 

„To je z filmu Rozpuštěný a vypuštěný.“, poznamenala.

„Tak to já si pamatuju z toho filmu jen Kachny, Kachny!“, dal jsem si záležel na přízvuku. Znovu jsme se zasmáli. Popřáli si hezký den a šli dál. Hezká a inteligentní. Nikdy by mě nenapadlo, že potkám ženu citovat z tohoto filmu. A myslím si, že za to mohl můj knír.

Funpark

Fun Park Action

Ve Fun parku jsme strávili sotva hodinu a půl. Je to velká krásná nová hernička. Je dělaná jako městečko se spoustou atrakcí. Hernička je částečně obehnaná železným plotem, který vypadá jako mříže a když k němu přiběhnou děti, které koukají dovnitř, tak vypadá trošku smutně. Lilinka tam neměla dětského parťáka, tak jsme to odpískali celkem brzy. Dali jsem si tam kafe a zmrzku a šli do Lunaparku. 

Lunapark

Jedna z autodromu

Tam jsme strávili další dvě a půl hodiny zábavy na kolotočích, houpačkách a autodromu. Na bouracích autíčkách jsme byli celkem 6x a musím uznat, že to Lilince opravdu šlo. Sice zvolila opačný smysl té atrakce. Jedu a nechci nikoho nabourat. A opravdu se jí to dařilo. Co mě naopak na Lunaparku v Liberci štvalo, že na webu je napsáno, že všechny atrakce jsou bez časového omezení a pak po vás někdo chce dvacku za půjčení míčku na golf a nejde platit kartou. 

Dinopark a cesta zpět

„Tati, můžeme si ho vzít domů?“

Poslední den proběhl Dinopark, který se rozkládá na třech patrech a v druhém patře je vlastně velká hernička pro děti. Tam už Lilinka měla kámošku, takže jsme tam vydrželi ve společnosti dinosaurů dobrých 6 hodin a jeli domů. Koupili jsem Klárce dárek a jeli domů. 

Cestou zpátky jsme seděli skoro u východu a když vystupovali lidi v Děčíně, tak se u nás srazili dva pánové . Dávali si přednost, kdo se v uličce dřív pustí ven. 

„Běžte! Já jsem zhulenej, mě je to jedno!“, rozhodl to pán v pracovním oděvu. Bylo na něm vidět, že asi jede z práce. 

Pobavilo mě a rozesmálo mě to. 

„No co“, podíval se na mě pán a usmál zastřenýma očima, „ta cesta vlakem plných lidí se jinak přežít nedá, tak jsem se trošku zkouřil!“

Odešel a Lilinka hned položila zvídavou otázku:“Co to je zhulenej a proč se ten pán zkouřil?“

Dámy, které byly do té doby v čilém rozhovoru přede mnou zpozorněly. 

„No Lililinko, ten pán si usušil takovou zelenou kytičku, které se říká marihuana a tu pak vykouřil a po ní mu je pak dobře. A ten stav nazývá, že je člověk zhulenej“

Dámy vepředu můj popis rozesmál. 

„A je to dobře?“, zajímala se dál Lilinka. 

„Někomu ta kytička pomáhá a dělá dobře a může pomoci ulevit závažných nemocí, ale někomu může i škodit a může po ní dělat zlé věci.“

„Aha“, dal už jsme to neřešili. Pán nicméně pobavil. 

Leave a Reply