Každý rok už po tři roky pořádá televize Déčko letní interaktivní akci. První rok děti měli zachraňovat ovečky, které se ztratili z Déčka, minulý měli děti rozbzučet Déčko a tento rok se musí zachraňovat Trosečníci. Minulý rok jsem se s dětmi vůbec nezúčastnili. Sice slogan „Rozbzuč Déčko“ byl chytlavý, ale měli jsme v létě už tolik aktivit, že na to,…

Několik dnů zpět jsem si uvědomil, že jsem „v hajzlu„, ale nečekal jsem, že to pocítím na vlastní kůži, tak rychle. Dnes moje řádky nebudou úplně věnovány mým dětem, ale předpokládám, že normální lidi, kteří nemají děti a žijí normální životy bez dětí, takové situace neřeší. Matky tento stav nazývají „vykojená“ a léčí ho tu sklenkou nebo flaškou vína. Prý…

Je to přesně rok, co jsem symbolicky na Den Otců publikoval na tento/svůj web příběh (doplnil jsem ho o video) ze svého života a svých dětí. Od té doby sem každou Neděli dával příběh, který jsem svými holčičkama zažil, zanechal v našich životech nějakou stopu a myslím, že by bylo fajn, aby nám zůstal v paměti. Psaní o mých dětech mi především…

Jednou za čtrnáct dnů se s kamarádem, co má taky holčičku a podobně starou jako moje holčičky, scházíme a podnikáme něco společně. Potkali jsem se ve školce, pak v s holčičkama v plavecké, holky si rozumí a zjistlili jsme, že se známe už zdřívějška, ale zatím nevíme odkud. My dva tátové si pokecáme a vyměníme informace o tom, jaké to…

 Tento víkend se můj nejlepší kamarád ženil a já jsem mu byl za svědka. Svatby jsou krásná věc, když vidíte dva lidi, kteří se opravdu milují a berou se z opravdové Lásky. Bylo mi ctí, kamarádovi dosvědčit a stát mu po boku u jeho životního kroku. Vzpomněl jsem si na 3 roky starý příběh, kdy jsem byly na svatbě jinému…

Už nevím, kdy na to moje holčičky přišly, ale jejich největší touhou je vlastnit karavan a jet s ním na dovolenou. Kdybyste jste jim položili otázku, co chtějí nejvíc na světě, tak Vám asi řeknou právě karavan, nebo jet na dovolenou karavanem. Myslím, že to viděli ve filmu s Robinem Williamsem Rodinná dovolená a jiné neštěstí, kdy táta vyveze rodinu…

Jaro je v naší rodině ve znamení oslav narozenin. V jarních měsících slaví narozeniny babička s děda, moje maminka, moje sestra, bratránkové a taky moje prvorozená dcera. Právě tento víkend měla narozeninovou oslavu. Je to osm let, co malá holčička s velkýma modrými očima vlítla do života a překopala ho od základů. Jakmile jsem jí dostal náručí změnilo mě to…

Bylo krásně, Jaro vykukovalo do oken a internetem se se začali šířit zvěsti, že v našem městě v zámeckém parku na rybníce labutě vyvedli mláďátka. Vypravil jsem se tedy s holčičkami a mou sestrou, oblíbenou tetou Bramborou do parku, abychom je obhlédly a po době karantény a roušek přišli na trošku jiné myšlenky. Zabalil jsem holčičkám pití, svačinku a kapesníky…

Tak jsme zase uspávali! Kupodivu všechno proběhlo bez problému a holčičky zaběhl do pokojíčku si pohrát a vybrat pohádku . Byly vykoupané, vyčůrané, vykakané, napapané, napité, dostali i mlíčko. Bylo 30 minut klidu. Zlověstného klidu. Ani jednou nepřiběhly. A podle Murphyho zákona : „Když se všechno daří, něco se pokazí“. To něco se pokazilo a byl to pavouk. „Tatínku, pomoc!…

Když jsem vyrůstal a začaly se mi bouřit hormony a začaly mě zajímat holky, tak jsem vždycky narážel na to, že nejsem ten typ kluka, na kterého by holky letěly. Neměl jsem ten správný nádech nebezpečí, ani špatnosti, ani zakázaného ovoce. Neměl jsem motorku, nekouřil jsem , ani nemluvil sprostě. Byl jsem přesně ten typ kluka, který je „hodnej“ a…